Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Znalosti žáků třetího a závěrečného ročníku vybrané střední zdravotnické školy o první pomoci v konkrétních situacích
Choutková, Andrea ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit znalosti žáků 3. a 4. ročníku, obor Zdravotnické lyceum a obor Praktické sestry, v předlékařské první pomoci. Teoretická část práce se zabývá pojmem první pomoci včetně jejího dělení a cílů. Je zde zmíněn i integrovaný záchranný systém České republiky. Dále je zde popsán správný postup předlékařské první pomoci ve vybraných situacích. Její praktická část se věnuje zjištění znalostí žáků Střední zdravotnické školy v Pardubicích o první pomoci. Sběr dat proběhl pomocí anonymního dotazníkového šetření, který obsahoval 17 otázek a 3 modelové situace. Dotazníkem se zjišťovaly teoretické znalosti o první pomoci, a dále znalosti při řešení konkrétních modelových situací. Celkem se zkoumalo 80 žáků. Následná data byla zpracována a vyhodnocena. Bylo zjištěno, že lépe si v konkrétních modelových situacích vedl celkově 4. ročník. Lepší výsledky v konkrétních modelových situací celkově prokázal obor Praktických sester. Podle počtu správných odpovědí z dotazníku měl lepší výsledek celkově 3. ročník. Podle výsledků šetření byla vytvořena doporučení pro praxi. Výsledky mé práce ukázaly, že je důležité, aby učitelé aktualizovali správný postup při poskytování první pomoci dle nejnovějších platných Guidelines. Dále bylo doporučeno, aby učitelé zařadili do své výuky více praktických...
Motivace praktických sester ke studiu na vysoké škole
FUNDOVÁ, Simona
V předložené diplomové práci se orientujeme na tři základní cíle. Prvním cílem je zmapovat zájem studentů oboru Praktická sestra o studium ošetřovatelství na vyšších odborných a vysokých školách. Úkolem druhého cíle je zjistit, jaký je zájem studentů oboru Praktická sestra o nástup do praxe. Třetí cíl je zaměřený na zájem studentů oboru Praktická sestra o nástup do povolání mimo zdravotnické obory. V teoretické části práce jsou popsány některé teorie motivace, vzdělávání sester, ošetřovatelská profese, osobnost zdravotníka, role sestry a význam vysokoškolského vzdělávání pro sestry. Empirická část diplomové práce je vytvořena prostřednictvím kvantitativního i kvalitativního výzkumného šetření. Výzkumné šetření se zaměřuje na budoucí směřování studentů oboru Praktická sestra a na faktory, které studenty ovlivňují při výběru konkrétní vysoké či vyšší odborné školy. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazníky byly rozdány studentům na všech středních zdravotnických školách v Jihočeském kraji. Kvalitativní výzkumné šetření bylo zprostředkováno za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly realizovány s deseti studentkami, které chtějí studovat ošetřovatelství na vysoké či vyšší odborné škole. V diplomové práci jsme dospěli k několika závěrům. Dozvěděli jsme se, že více něž polovina námi dotazovaných respondentů chce nadále studovat ošetřovatelství na vysoké či vyšší odborné škole. Oproti tomu méně, než čtvrtina respondentů chce nastoupit do praxe. Pokud chtějí studenti nastoupit do zaměstnání, volí ve většině případů povolání praktické sestry. Zbylá část respondentů, chce studovat jiné obory na vysoké či vyšší odborné škole. Hlavní důvod, který vede respondenty ke studiu ošetřovatelství na vysoké škole je navýšení kvalifikace a kompetencí. Práce poskytuje celkový pohled na problematiku budoucího směřování studentů oboru Praktická sestra. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci vysokým a vyšším odborným školám zmapovat problematiku budoucího směřování studentů oboru Praktická sestra. Též mohou nastínit faktory, které ovlivňují studenty při výběru studia ošetřovatelství na vysoké či vyšší odborné škole.
Psychická zátěž nelékařského zdravotnického personálu
Kristková, Jana ; Hovorková, Veronika (vedoucí práce) ; Štefančíková, Mariana (oponent)
Autor: Jana Kristková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Psychická zátěž nelékařského zdravotnického personálu Vedoucí práce: Mgr. Veronika Hovorková Počet stran: 135 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2020 Klíčová slova: všeobecná sestra, praktická sestra, psychická zátěž sester, stres, syndrom vyhoření, Meisteruv dotazník, prevence syndromu vyhoření Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží sester na interních a chirurgických odděleních. Teoretická část se zabývá profesí všeobecné a praktické sestry, psychickou zátěží, stresem, syndromem vyhoření a specifiky práce sester na interních a chirurgických odděleních. Empirická část kombinuje kvantitativní s kvalitativním výzkumným šetřením. Pro účely práce byl použit standardizovaný Meisterův dotazník. Výzkum probíhal na interním a chirurgickém oddělení v Orlickoústecké a Litomyšlské nemocnici. Cílem bakalářské práce je zjistit míru psychické pracovní zátěže nelékařského zdravotnického personálu na interních a chirurgických odděleních. Dále také porovnat skladbu pacientů na výše zmíněných odděleních dle soběstačnosti, zjistit, zdali jsou nějaké překážky v péči o částečně nebo zcela imobilní pacienty a je-li z pohledu respondentů na oddělení dostatečné množství sester a personálu pod přímým...
Vybrané nelékařské profese a jejich uplatnění v poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
DAŇHELOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá vybranými nelékařskými profesemi a jejich následným uplatněním poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Cílem bylo zjistit znalosti vrcholového, středního, liniového managementu na legislativní ukotvení kompetencí vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a porovnat uplatnění kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci poskytování ošetřovatelské péče na ARO. Pro splnění těchto cílů jsme si stanovili tyto výzkumné otázky: Jaké znalosti má vrcholový, střední, liniový management na legislativní ukotvení kompetencí vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků (všeobecná sestra, praktická sestra, zdravotnický záchranář, zdravotnický asistent) na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Jaké uplatnění mají vybraní nelékařští pracovníci v poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem devět respondentek ze čtyř nemocnic. Výzkumný vzorek tvořily tři hlavní sestry jednotlivých nemocnic, tři vrchní sestry a tři staniční sestry pracující na ARO. Výsledky výzkumu ukazují, že zdravotnický asistent, nyní praktická sestra, na ARO nepracují buďto z důvodu malého množství kompetencí, které mohou vykonávat sami nebo. Dále výsledky ukazují, že většinové zastoupení v ošetřovatelském týmu na ARO tvoří všeobecné sestry. Jako další Výsledky ukázaly, že většina dotazovaných sester se orientuje v legislativních změnách.
Vzdělání sestry jako jeden z aspektů kvality poskytované péče
HOLEČKOVÁ, Kristýna
Teoretická bakalářská práce Vzdělání sestry jako jeden z aspektů kvality poskytované péče je založena na informačním charakteru. Cílem je zmapovat vzdělání sestry jako jednoho z aspektů kvality poskytované péče. Práce by měla hodnotit současnou situaci vzdělání sester v České republice. Je zaměřena především na vzdělávání v souvislosti se změnou kvality ošetřovatelské péče. Řeší potřebu vzdělání a vzdělávání pro poskytování hodnotné péče. Práce se skládá z historických poznatků, poznatků z praxe, názorů odborníků i veřejnosti. Vychází ze změny zákona č. 96/2004 Sb. a podrobněji se zaměřuje na zákon č. 201/2017 Sb. Pro zpracování práce bylo zapotřebí prostudovat mnoha místních i zahraničních zdrojů, přičemž největší část tvoří články z odborných periodik. Dále se vycházelo z tištěných publikací a internetových zdrojů. Bylo využito metod analýzy a syntézy, a následně porovnání a hodnocení. Vytvořil se ucelený informační materiál hodnotící a mapující současný stav vzdělání sester v interakci s kvalitou poskytované péče. MZ ČR umožnilo změnou zákona nižší vzdělání všeobecných sester, navýšilo kompetence středoškolsky vzdělaným sestrám a zrušilo kreditový systém celoživotního vzdělávání. Pro udržení zdravotníků je zapotřebí vytvořit vyhovující pracovní podmínky a odpovídající platové ohodnocení. Vzdělání a vzdělávání je potřebné pro udržení a rozvoj kvality poskytované péče. V práci by se měl čtenář seznámit s názory na vzdělání sester a pochopení potřeby vzdělání a vzdělávání pro zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče. Na základě zpracovaných historických mezníků a názorů odborníků je možné vyvodit, že vzdělání sestry je aspektem kvality poskytované péče a dosahováním různého stupně vzdělanosti se kvalita mění.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.